11.1
Individuální vzdělávací plán v mateřské škole
Bc.Lenka Polášková
Od 1. 9. 2016 jsme zaznamenali celkem čtyři novely v konceptu společného vzdělávání. Poslední je vyhláška č. 248/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2020.
Podoba účinná od 1. 1. 2019 již nedefinuje Individuální vzdělávací plán, jako součást podpůrných opatření. Důvodem změn je odlišná praxe na školách a ne vždy efektivní využití. Pokud bude dostatečné zřejmé z poradenského doporučení, jak má být žák ve škole vzděláván, nebude nutné tvořit Individuální vzdělávací plán. Bude záležet na tom, zda poradna dostatečně sdělí škole, jak má pro toho konkrétního žáka zorganizovat výuku.
DESATERO PRO VYTVOŘENÍ IVP
- Volte takové kroky, které směřuji k eliminaci problému/zmírnění vlivu speciálních vzdělávacích potřeb dítěte/žáka.
- Koncept IVP by měl být primárně praktický, aplikovatelný v podmínkách školy/třídy.
- Cíle by vždy měly být nastaveny tak, aby jich mohlo být možné dosáhnout.
- Nezapomínejte, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami bychom neměli srovnávat s vrstevníky. Jejich možnosti v oblasti jsou specifické a vychází z diagnózy, handicapu apod.
- Na IVP by se měli kromě pedagogů podílet také rodiče (ideální varianta).
- S IVP pracujeme takřka neustále, je to "otevřený dokument".
- IVP sestavují třídní učitelky dítěte se SVP a to i v případě, že nemají kvalifikaci v oblasti speciálně – pedagogických věd. Případně osoba pověřená ředitelem.
- IVP nesestavuje asistent pedagoga, nicméně se podílí na diagnostickém procesu.
- IVP nemá normovanou finanční…
